Setkání partnerů projektu ArchaeoTin v Božím Daru

Již potřetí se sešlo sedm partnerů sasko-českého přeshraničního projektu ArchaeoTin – Archeologie ve světovém dědictví – krajiny dobývání cínu, aby společně diskutovali o aktuálním stavu své práce. Hostitelem byl tentokrát Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě (ÚAPP). V konferenčním sále radnice v tradičním českém hornickém, lyžařském a rekreačním středisku Boží Dar představili jednotliví partneři projektu své dosavadní aktivity, první výsledky a další plány.

Zemský úřad pro archeologii Sasko (LfA) již mohl prezentovat první výsledky bádání na téma počátků rýžování v lokalitě Sauschwemme na Auersbergu u Johanngeorgenstadtu. Ústav archeologické památkové péče (ÚAPP Most) představil první terénní výzkumy reliktů rýžování v české části Krušnohoří. Pozoruhodná je dosud nepublikovaná hornická kniha z Krupky z roku 1512, kterou se kolegové z Mostu snaží analyzovat ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která je do projektu ArchaeoTin zapojena jako přidružený partner. Ústav pravěké a prehistorické archeologie Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově se zaměřuje na analýzu pylů důležitou pro rekonstrukci historie krajiny a vegetace v Krušných horách. Také výzkum vlivu těžby na životní prostředí v různých obdobích v kontextu rýžování cínu patří úkolům LMU Mnichov. Zároveň byly provedeny i jádrové vrty z rašeliniště Kleiner Kranichsee (blízko Sauschwemme) a v rašeliništi vedle naleziště Schellerau. Stáří odebraných vzorků bude zjištěno pomocí radiokarbonové metody. Vědečtí pracovníci Masarykovy univerzity v Brně (MUNI) představili aktuální stav palynologických výzkumů v české části Krušnohoří stejně jako archeometalurgické analýzy různých nálezů, jako jsou tavicí nádoby z Horní Krupky, na nichž byly objeveny zbytky strusky. Úlomky z pecí z loňských vykopávek LfA z oblasti údolí Greifenbach (Ehrenfriedersdorf) jsou na MUNI analyzovány na podobné zbytky. Vědecké pracovnice z katedry lesních věd a produkce dřevěné biomasy TU Drážďany v Tharandtu představily první výsledky analýz dřevěného uhlí (antrakologie) z historických milířů v lese obce Ehrenfriedersdorf. Tyto dendrochronologické a antrakologické výzkumy slouží k rekonstrukci historie lesa a chronologie těžební činnosti. Projektoví partneři z Ehrenfriedersdorfu a Teplic, kteří představí výsledky projektu ve formě putovní výstavy o těžbě cínu, vysvětlili současnou představu o koncepci plánované výstavy. Vedle geomontánní archeologické metody pro výzkum prehistorického, historického a kulturního vývoje těžby cínu, bude výstava také pojednávat o sociokulturním a ekonomickém významu rýžování zážitkovou formou pomocí multimédií.

Druhý den se diskuse zaměřila na výměnu názorů s pozvanými zástupci přidružených partnerů. S představiteli Turistického spolku Krušnohoří (Tourismusverband Erzgebirge e.V.), Destinační agentury Krušné hory, z.s., spolku světového dědictví Montanregion Erzgebirge (Welterbeverein Montanregion Erzgebirge e.V.) a spolku Montanregion Erzgebirge/Krušné hory, o.p.s. se diskutovalo o různých nápadech, jak by bylo možné tento projekt začlenit do místního a regionálního marketingu cestovního ruchu, a to i v kontextu světového dědictví UNESCO „Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří“. V centru pozornosti jsou významné události v regionu světového dědictví, speciální kvalifikace průvodců a muzejních pedagogů se zaměřením na historii rýžování cínu.

Dále se diskutovalo o možnostech odborné podpory projektu ze strany přidružených partnerů z Katedry archivnictví a pomocných věd historických Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Lokti.

Na závěr byla na programu společná exkurze pod odborným vedením Kryštofa Dernera (ÚAPP Most) do několik kilometrů vzdáleného rýžoviště cínu u Zaječí hory.